Hašek z Valdštejna

(?? - 1452)

Hašek byl český šlechtic, politik a vojevůdce husitské doby. Před rokem 1405 získal statek Uherský Ostroh na Moravě. Dne 1.11.1420 bojoval po boku Zikmunda Lucemburského u Vyšehradu, byl vítěznými husity zajat. V letech 1421-1422 se stal hejtmanem vojenských sil husitské Prahy. V letech 1423-1424 zastával úřad mincmistra, v roce 1425 přešel opět na Zikmundovu stranu a byl jmenován moravským zemským hejtmanem. Roku 1437 hejtman v Kladsku, v roce 1438 získal bývalé vartenberské statky Velíš, Bradu (okres Jičín) a Vysoké Veselí.

 

Po Ješkovi získává obec staroměstský měšťan Reinhard mladší seděním na tvrzi ve Zlaté. Ten 25. března 1417 vyznává, že své dědictví sestávající z rodinné tvrze ve Zlaté, poplužní a robotní dvory včetně Třebohostic s ročními platy 16 kop grošů prodal Janu Švorcenšternovi z Prahy a jeho manželce Kateřině za 500 kop grošů českých. Jenže nový pán zdejší tvrze ještě téhož roku umírá a o dědictví vznikl nemalý spor. 19. června 1417 se konalo soudní přelíčení mezi Haškem z Valdštejna a jeho manželkou Brigitou, dcerou Kateřiny z prvního manželství o věno, jež si Brigita nárokovala na Třebohosticích a Zlaté. Soudem vyšlo najevo, že Brigitě bylo věno přiřčeno dříve, nežli její matka s Janem Šworcenšternem koupili zmíněné vesnice, a tak zde nemají právo věno nárokovat. Třebohostice náležely po mnoho času k Zlatské tvrzi a ta erbovním rodinám – po roce 1491 ke Kralovickému panství a později ke Křenicím. Z významných rodů připomeňme Mnichy ze Zlaté a Zvíkovce a po nich Pechance z Kralovic a rytíře Skalské z Dubu. K připojení ke Škvoreckému panství došlo až po Bílé hoře, kdy zkonfiskované Třeboštice zakoupila knížata z Liechtensteinu. (více)

 

V téže době se proslavil Hašek z Valdštejna († 1451) z větve dětenické. Nejdříve bojoval v bitvě u Vyšehradu na straně krále Zikmunda. Byl však zajat. Jeho zápas o moravské statky ho nakonec přivedl na stranu pražanů. Působil jako velitel pražského městského svazu. Po porážce u Malešova přešel zpět k Zikmundovi, který ho jmenoval moravským zemským hejtmanem. (více)

 

Hašek z Valdštejna byl v bitvě pod Vyšehradem 1. listopadu 1420 zajat Pražany a záhy přestoupil k husitům. Jeho město Ostroh se stalo v roce 1421 střediskem husitů.

Odtud husité podnikali výpravy do okolí - spolu s obyvateli husitského tábora v Nedakonicích také pobořili klášter Velehrad a ohrožovali Hradiště; sem se také později nedakoničtí husité po zničení svého sídla uchýlili.Proto Ostroh opět několikrát obléhal král Zikmund (např. v roce 1421). Na jaře 1422 se Uhři pokoušeli o dobytí Ostrohu, ale marně. 17. března 1424 udělil Zikmund rakouskému vévodovi Albrechtovi plnou moc, aby město a hrad Ostroh odňal Haškovi z Valdštejna jakýmkoliv způsobem. I když Hašek z Valdštejna v roce 1425 přešel na stranu Zikmundovu, Ostroh se nevzdal a zůstávala v něm posádka husitského hejtmana Fridricha, knížete ruského, který však posléze přešel ke králi Zikmundovi rovněž, a za svou zradu dostal ještě od krále v roce 1428 zástavou hrad a město Veselí. (více)

 

Z české čítanky

Po navraceni vojska Prazskeho z vitezneho tazeni ke Brodu nemeckemu vznikly v Praze nove nepokoje, kdyz strana usedlejsiho sousedstva nechtela dele snaseti nasilne panstvi kneze Jana Zelivskeho i obratila se o pomoc ku prednim osobam z panstva strany pod oboji a z bratrstva Taborskeho. Prislo ke zvoleni mocnych rozsudi, mezi nimiz nachazel se take Zizka. Tito naridili nove svobodne voleni konselu na Novem i na Starem meste v ten spusob, aby polovice jednech i druhych zasedala na Staromestske, druha polovice na Novomestske radnici; pritom pak stvrdili za spravce duchovenstva Jana Zelivskeho i ony tri mistry, ktere on sam posledne byl prijal k sobe. Na misto Jana Hvezdy z Vicemilic byl zaroven moravsky pan Hasek Ostrovsky z Waldsteina, nyni v Cechach prebyvajici, zvolen za heitmana vojska Prazskeho.
Novi konsele nalezeli ke strane Janu Zelivskemu protivne; ale jemu nebyl tim odnat mocny vplyv jeho na obecny lid; protoz i oni musili se vzdy po nem ohlizeti, aby se vyhnuli nesnazim, a v duchovenstvu byly vzdy ruznice pro novoty od mistru Prazskych zavrhovane, kterym on nadrzoval. Tu konecne prisli konsele na myslenku nestastnou, zbaviti se ho tymz spusobem zakernickym, kterym privrzenci jebo byli zavrazdili onehdy Jana Sadlo z Kostelce. Povolavse jej na radnici Staromestskou pod zaminkou, aby se s nim uradili o obecne veci, dali jej tudiz stiti a s nim dvanact jinych osob z mestanstva, prednich jeho nasledovniku (1422, 9 Brezna). Ale z toho strhla se hned velika boure ve meste. Obecny lid, jak vysel hlas o zavrazdeni jeho milacka, popaden vztekem, prihnal se se vsech stran ve hroznem mnozstvi, proti nemuz heitman Hasek z Waldsteina s odenci svymi nestacil k obrane; vedral se do radnice, zbil neb zjimal konsely, uhodil potom na pribytky knezi a mistru sobe nemilych, vydrancoval kolleje a knihovny, i spusobil skody a zahuby velike. Hned druheho dne zvoleni jsou hlucne novi konsele z privrzencu kneze Jana, mezi nimiz predni byli Jeronym Srol na Starem, Jan Charvat na Novem meste. Pet konselu zajatych stato jest, a ucinen soud take nad knezimi strany protivne a nad prednimi mistry uceni Prazskeho, kteriz konecne odvezeni jsou z Prahy a drzani potom v Trebechovicich u Hradce. Praha dostala se v moc strany libujici sobe v nekazni.
..
Sigmund Korybutovic opustil tedy Prahu dne 24 Prosince 1422, ale nerad, a doufaje Vitolda privesti na jine mineni, slibil ne navratiti zase, pri cemz podrzeli nekteri pani strany pod oboji moc uredni v rukou, kterou byl na ne vzlozil, zejmena Hasek Waldsteinsky co mincmistr na Hore Kutne a Vilem Kostka z Postupic co podkomori kralovsky. (více)

 

V létě r. 1426 přitáhlo ke hradu císařské (Zikmundovo) vojsko pod velením zemského hejtmana Haška z Valdštejna, hrad oblehli a po tuhém odporů husitů jej pomocí děl dobyli, samotný hrad byl však tak silně poškozen,že již v té době z něj byly takřka ruiny. (více - zřícenina hradu Hluboký)

 

30. 4. 1432 - Uzavření lokálního příměří - Beneš a Vaněk, bratři z Boskovic a Černé Hory, uzavírají na dobu tří týdnů (od 23. dubna až do západu slunce posledního dne) příměří s Janem z Lomnice, hejtmanem markrabství moravského, Haškem z Valdštejna, Joštem Hechtem /z Rosic/, podkomořím markrabství moravského, Artlébem z Drahotuš a Deblína, Janem ml. z Lomnice, Vilémem Ebsarem, hejtmanem brněnským a pohořelickým a s představiteli města Brna. Příměří se vztahuje na zemi moravskou a rakouskou.

účastníci: Beneš a Vaněk, bratři z Boskovic, Jan z Lomnice, moravský hejtman, Hašek z Valdštejna, Jošt Hecht z Rosic, moravský podkomoří, Artléb z Drahotuš, Jan ml. z Lomnice, Vilém Ebsar, brněnský a pohořelický hejtman, purkmistr a rada města Brna (prameny, literatura: "Archiv města Brna - Sbírka listin, mandátů a listů, AMB, fond A 1/1")

 

V letech 1437–52 vlastnil Hašek z Valdštejna město Jičín (více)

 

Roku 1381 zastával úřad jičínského rychtáře a v letech 1393 – 1398 úřad purkrabího na vartemberském hradě Veliši. Po jeho smrti, někdy před rokem 1410, se správy rodinných statků ujala jménem jeho nezletilého syna jeho manželka - vdova Zdena, po ní pak, nejpozději roku 1414, Markvartův blízký příbuzný Otík z Labouně. Téhož Otíka, a pokud by tento zemřel, tak jeho syna Marvarta, jmenovala roku 1438 Machna z Veselé, držitelka statků Veliš, Brada, Vysoké Veselí, Bydžov a Hradišťko, jedním z odpovědných za správu svého majetku (KALOUSEK, J. (red.). Archiv český. Díl XV. Praha 1896, s. 190.). Panovníkem potvrzený dědic jejího odkazu, Hašek z Valdštejna, si z vytčených statků podržel jen hrad Veliš, zatímco ostatní rozprodal. Hrad a panství Bradu od něho po roce 1439 odkoupil dědic Otíka z Labouně, Markvart z Údrnic, který si pak také Bradu vyvolil za své hlavní sídlo a stal se zakladatelem větve Labouňských užívající predikátu „Bradský z Labouně“. Prameny o něm přinášejí drobné zprávy až do roku 1468, poté již připomínají jeho nástupce Otíka Bradského z Labouně, který po roce 1482 panství Brada prodal a přesídlil zpět do Údrnic. (více)

 

10.04.1449 "Smluwa Hradecka a Pelhrimowska." (Z rkp. Sternb. p. 113-121.)

We Hradci Jindrichowe, 1449, 10 Apr.

A tyto wsechny artikule w tejto smluwe polozene a napsane, i tuto wsechnu smluwu, s strany pane Jirikowy tito pani, rytieri, zemane a mesta z Pelhrimowa do Hradce wyslani, totiz pan Ales ze Sternberka, pan Hasek z Waldsteina, pan Fridrich z Donina, Oldrich z Kralowic, Borek ze Hradku, Epik z Krucenburka, Jan Prazak z mesta Tabora a Wanek Smazil z mesta Lun, jmenem wsie jednoty jich, a s strany pane Oldrichowy, pani, rytieri, zemane i mesta, kteriz jsu se w Hradci sjeli, jmenem wsie jednoty jich, totiz pan Oldrich z Rozmberka, pan Jindrich z Rozmberka syn jeho, pan Oldrich ze Hradce, pan Jan z Ustie, pan Kunes Rozkos z Dube, knez Bedrich ze Strazn ice, pan Anost z Leskowce a Janek ze Hradku, ruku danim ustne sobe slibili s obu stranu zdrzeti a w skutku werne a prawe bez promeny a bez pochybenie zachowati, pode cti a pod weru. A na swedomie toho peceti nadepsanych panow dwu ze ctyr ubrmanow, pane Oldrichowa z Rozmberka a pane Alsowa ze Sternberka, jich kazanim a wedomim, pritisteny jsu k tomuto listu. Jenz jest dan leta od narozenie syna bozieho tisic ctyrsteho ctyridcateho dewateho, w Jindrichowe Hradci, ten ctwrtek pred welikonoci. (více)

 

27.4.1452 Smlauwa a zapis, kterak jest wolen za zprawci kralowstwi Ceskeho pan Jiri z Podebrad, a k nemu dwanacte pridanych k rade. (Z rkp. Sternb. p. 235-44, tez z rkp. Lobkowsk. l. 377-78.)

W Praze, 1452, 27 Apr. (R. Snem Prazsky o sw. Jiri r. 1452. 56.)

We jmeno Otce i Syna i Ducha swateho. Amen. My Jirik z Kunstatu a z Podebrad, Ales ze Sternberka, najwyssi komornik desk zemskych, Zdenek ze Sternberka, najwyssi purkrabie Prazsky, Jindrich z Lipe, najwyssi marsalek kralowstwie Ceskeho, Zbynek Zajiec z Hazmburka, Hasek z Waldsteina a z Welise, Hynek Krusina z Lichtemburka, Hanus z Koldic, Zdenek z Rozmitala, Jindrich ze Straze, Jindrich Berka z Dube a z Lipeho, Jindrich z Michalowic, Jan Zajimac z Kunstatu, Jan ze Swamberka, Jan a Oldrich bratrie z Hazmburka a z Kosti, Hynek z Nachoda a z Cerwene hory, Jenec z Janowic a z Petrspurka, Burian z Gutsteina, Jaroslaw Plichta z Zirotina, Jan Blankstein z Wartmberka, Detrich z Janowic a ze Chlumce, Wenc z Donina a z Graffsteina, Fridrich z Donina, Albrecht z Kolowrat a z Krakowce, Jindrich a Benes bratrie z Kolowrat a z Libsteina, Albrecht Berka z Dube a z Tolsteina, Jindrich z Kolowrat a z Zehrowic, Bores z Oseka, Jan z Rusinowa hauptman kraje Caslawskeho, Wilem z Wartenberka a ze Zwieretic, Wilem z Ilburka, Jan ze Smiric, Jesek z Koldic, Mikulas Trcka z Lipy, Benes z Kolowrat a z Rocowa, Jan ze Sutic hauptman kraje Kurimskeho, Zdenek z Postupic hauptman kraje Chrudimskeho, Jesek z Boskowic a ze Swojanowa, Jan z Nachoda a z Abrspachu, Bohunek z Klinsteina , Jindrich Berka z Dube a z Kostelce, Sobeslaw z Miletinka, Lwik z Rozmitala, Jan z Bergowa, Jakub ze Wresowic hauptman kraje Zateckeho, Jesek z Dube a ze Zlebuow, Benes z Wartmberka a z Zakupie, Jan Malowec z Pacowa, Waclaw Zmrzlik ze Swejsina a z Orlika, Stepanowec z Wrtba a z Waldeka, Cenek z Klinsteina, Jan Calta z Kamennie hory a z Rabsteina, Mikulas Berka z Dube a z Lemberka, Mikulas z Jensteina a z Niestejky, Heine Dax sedenim na Hamrsteine, Mikulas z Lobkowic a z Hasensteina, Diwis z Kosmberka, Jan z Mochowa, Arnost z Cerncic, Jan Pardus z Wratkowa a z Richmburka, Sigmund Bolochowec z Pusperka a z Rican, Jan z Rabsteina, Benes Mokrowusky z Hustiran, purkmistri a raddy i obce Stareho, Noweho a Mensieho mest Prazskych, Waclaw starsi i mladsi z Petrowic, Jan ze Wresowic a z Chomutowa, Purkart Kamaret z Zirownice, Mates z Zahorie, Matej z Dubce, Zbynek ze Sobesina, Wanek z Wrabie, Jan z Cecelic a z Tecenewsi, Wanek ze Sulewic, Purkart z Kopidlna a z Knezic, Jan Bastsky z Lerojid a ze Chwaterub, Jan ze Sulewic, Zdenek Lucensky z Kopidlna, Ales z Welezic a z Brocna, Boriwoj z Lochowic a z Okore, Busek ze Sulewic a z Kostalowa, Jan ze Stezowa sedenim w Hostyni, Predbor z Repnic a ze Mniska, Jan z Kunwaldu a z Drazic, Castolor z Horowic, a Ctibor ze Swojkowa a z Kacice; tez take mesta, jakozto Hora, Hradec nad Labem, Litomerice, Zatec, Luny, Slany, Caslaw, Kurim, Nimburk, Klatowy, Brod Cesky, Piesek, Wodnany, Susice a Ustie nad Labem, s obcemi nasimi; a tak wsichni wuobec pani, rytieri, zemane i jini lide obecni kralowstwie Ceskeho, nynie w Starem Meste Prazskem na snemu sebrani: (více)