Mincovní Ĩinnost Albrechta z Valdštejna

Ražba Valdštejnových mincí byla soustředěna do mincoven v českém Jičíně a ve slezské Zaháni (dnešní Polsko). Jičínská mincovna fungovala v přímé režii vévody, zaháňská byla pronajata na dva roky Janu Zieslerovi z Molsheimu a Janu Jindřichu Jacobovi z Drážďan. Teprve na konci tohoto dvouletého pronájmu v roce 1631 a později i v roce 1633 se uvažovalo o jejím provozu ve vlastní vévodově režii. Nezbytným předpokladem činnosti obou mincoven a jedním z určujících faktorů velikosti jejich produkce bylo zajištění dostatečných zdrojů základní výrobní suroviny mincovních podniků této doby - drahého kovu. (viz níže - doly v panství Albrechta z Valdštejna)

Podobně jako ve vládních mincovnách i v mincovnách Albrechta z Valdštejna byla ražba mince založena na využívání důlního, přímo vytěženého, a pagamentního (přetaveného), kovu - zlata i stříbra. Pro jičínskou mincovnu jej poskytovali jednak známí dodavatelé pagamentu v pobělohorských Čechách Jan de Witte a Jakub Bassewi z Treuenburka, jednak valdštejnské stříbrné doly, jejichž centrem bylo Vrchlabí. Pro zaháňskou mincovnu byl drahý kov k ražbě mincí získáván výhradně nákupem pagamentu. Kolik zlata a stříbra se podařilo získat pro každou z nich, nelze vzhledem k nemnoha údajům zachovaných písemných pramenů s určitostí říci. Sjednaná množství dodávek mincí pro ražbu zlaté a stříbrné mince v Jičíně se takřka po celou dobu mincovní činnosti nedařilo zajišťovat v potřebné míře. Přesto, zvláště v závěrečném období činnosti zdejší mincovny, dosáhla obdivuhodné výše.

V Čechách té doby fungovalo několik mincoven (ať již vládních, nebo knížecích). O významu Valdštejnovi mincovny nám napoví více srovnání produkce dukátů s největší českou mincovnou té doby - pražskou. Ta v letech mincování Valdštejnovi mincovny dosahovala přibližně 170 000 dukátů ročně a jičínskou produkcí byla zvyšována o dalších 12000 dukátů, tedy o více než polovinu. Díky Valdštejnově mincovně lze druhou polovinu 20. a první polovinu 30. let 17. století pokládat při součtu vládní a Valdštejnovy produkce zlaté mince za druhé nejvýznamnější období její ražby v Čechách v 16. až 19. století.

 

Jičínská mincovna Albrechta z Valdštejna

se nacházela v Jičíně (stránky o mincovně). Byla zřízena jako vévodská Albrechtem z Valdštejna a v činosti byla v letech 1626 - 34.

 

Za dobu působení mincovny se v ní vystřídalo několik mincmistrů:

Mincmistr Působil Značka Vyobrazení
Jiří Reick 1626-30 slunce s lidskou tváří  
Michal Miller z Annaberku 1629 M  
Jindřich Peckstein 1630 srdce s háky  
Šebestián Steinmüller 1630-34 vztyčený lev  

 

V mincovně se vystřídali i dva vardajni:

Vardajn Působil
Jan Jakub Wiebel 1626-1629
Jindřich Peckstein 1630-1634

 

Mince byly raženy v mnoha nominálech té doby:

nominál hodnota materál
dukát 10 zlato
dukát 5 zlato
dukát 3 zlato
dukát 2 zlato
dukát 1 zlato
     
tolar 2 stříbro
tolar 1 stříbro
tolar 1/2 stříbro
tolar 1/4 stříbro
     
krejcar 3 stříbro
krejcar 1/2 stříbro
     
početní peníz   měď


Po zavražděni Albrechta z Valdštejnu byla mincovna ihned roku 1634 zrušena, vybavení bylo rokradeno císařským vojskem a i budova mincovny byla částečně pobořena. Při následné evidenci tak již zbyly v podstatě jen holé zdi. Všechny valdštejnovi mince byly také velmi rychle staženy z oběhu a jsou v dnešní době jsou tyto ražby snad s výjimkou 3 krejcarů velice vzacné. Bohužel se vyskytuje i moho padělků především vyšších nominalů a je třeba dávat velký pozor při koupi.

 

Zaháňská mincovna Albrechta z Valdštejna

Zaháňská mincovna byla pronajata na dva roky Janu Zieslerovi z Molsheimu a Janu Jindřichu Jacobovi z Drážďan. Teprve na konci tohoto dvouletého pronájmu v roce 1631 a později i v roce 1633 se uvažovalo o jejím provozu ve vlastní vévodově režii.


 

Doly v panství Albrechta z Valdštejna

Vrchlabí a Jilemnice

Jediné funkční doly ve vévodově držení byly v té době doly na východě jeho držav ve Vrchlabí, pod které spadalo i jilemnické panství s doly. Jejich produkce však byla dostatečná pouze v prvních letech Valdštejnovi mincovny (1626-1629) kdy dodaly přes 430 kg zpracovaného čistého stříbra! Další dodávky již byly jen sporadické a dosahovali několika desítek kg.

Stupná

Dokladem o obrovském zájmu o zisk drahých kovů, zejména zlata a stříbra budiž listina z roku 1633 týkající se hornictví a možností dolování v jeho panství, kterou předložil Albrechtu z Valdštejna Essias Eckhard. Z ní se dozvídáme, že se nalézaly „na zlatodole“ ve Stupné čtyry stoupovny: „dvě po osmi a dvě po čtyřech tlukadlech….” A nebyly to jenom ony, kdo pod „Geirsbergem” („Supí horou”) otevíral matečnou horninu. Zřejmě zde stávaly i mlýny na její rozemílání. (článek o dolech ve stupné)

Hostinné

Pro zvýšení činnosti mincovny hledali v Jičíně i nové, jinde obvyklé cesty pro získání materiálu. Tak zkoušel roku 1631 vardajn měď z dolů v okolí Hostinného, ale nalezl v 1 centu pouze 8 lotů stříbra. Tím ražební materiál pro mincovnu neobohatili a nechali tohoto dobývání stříbra z mědi.

Rokytnice nad Jizerou

Další známkou zájmu vévody o dolování stříbra na jeho panstvích jest zmínka: "Rokytnice nad jizerou - První obyvatelé zde živili se těžbou dřeva, mědi, stříbra a olova. V roce 1625 nechal zdejší ložiska prozkoumat Albrecht z Valdštejna, který zároveň zlepšil životní podmínky zdejších horníků. Po Valdštejnově smrti význam dolů opět upadá." (viz)


 

Nálezy mincí Albrechta z Valdštejna

Nejvzácnějšími mincemi nálezů z období 30-leté války jsou krejcary, tolary a dukáty vévody Albrechta z Valdštejna. Z celkového počtu nálezů tohoto období tvoří pouze 1% a jsou tedy velmi vzácné! K dnešnímu dni je doloženo minimálně 600 mincí pocházejích z nálezů ve štřední evropě.

Roku 1934 byl zaznamenán nález mincí z doby třicetileté války z oblasti Ledče nad Sázavou. Tamní okresní politická správa jej zaslala Národnímu Museu v Praze k určení a posouzení. Kromě jiných mincí té doby obsahoval i tři mince Albrechta z Valdštejna:
mincovna Jičín: Steinmüller, 3 krejcar 1631, 1633 a mincovna Sagan: Jacob, 3 krejcar 1630

Jedním takovým nálezem je i ten z Kacákovy Lhoty obsahující jeden tříkrejcar ražený v Jičíně roku 1630. Po vévodově smrti byly totiž na příkaz císaře Ferdinanda II. Valdštejnovy mince staženy, neboť nesly obraz zrádce, a císař z nich nechal razit mince svoje. V podstatě dělal Valdštejnovím mincím to co on holandským mincím - používal je jako pagament. A tak se mince Albrechta z Valdštejna stávají nejvzácnějšími kusy nálezů. (Eva Ulrychová, OMaG Jičín, Nové Noviny č. 38/00)

Pokud víte Vážení čtenáři o nějakém nálezu, něbo víte o někom, kdo mince vévody Valdštejna našel, či snad sami takovou minci vlastníte, budu velmi rád za zdokumentování takového nálezu, či mince samotné, neboť i osudy těchto mincí jsou velmi zajímavé. Váš nález či minci mohu také zdarma ohodnotit, pokud mi zašlete foto či scan. Mohu též doporučit způsob prodeje Vaší mince. V databázi všech Valdštejnských mincí prodaných na aukcích i jinde je v současné době přes 300 položek!

Kontaktujte mne prosím na email uvedený v kontaktech.


Jednou z nejvzácnějších a nejdražších mincí Albrechta z Valdštejna je v současné době 10 dukát. Tento vyobrazený na předchozím obrázku byl vydražen na aukci v německu roku 2007 za 59000 EUR (cca 150 000 Kč).

optimalizace PageRank.cz