Původní mincovna nestála přímo ve městě, ale mimo něj. Podle tradice se nacházela v západní baště Jičínského zámku. Toto mylné tradiční umístění vzniklo tím, že mincovna skutečně stávala v blízkosti uvedené bašty na Pražském předměstí Jičína pod zámkem. Proto ještě josefínský katastr nazývá dnešní Školní ulici, jdoucí z náměstí okolo 1. ZDŠ dolů, "ulicí staré mincí".
O vzniku mincovny víme, že byla postavena Valdštejnem v letech 1625-1626 na místě obecního pivovaru. Valdštejn za slib náhrady pivovar zboural a vystavěl mincovnu. Ta zde stála do roku 1632, kdy byla zbořena spolu s okolními dvory, aby uvolnila prostor nově projektované velké zámecké zahradě. Dnes ji lze lokalizovat přibližně mezi budovu kina Svět a bývalý objekt ZPA, tedy někde na území dnešní mateřské školy, nebo těsně za ní. Jiné zdroje (Jičínský občasník 1997, č.2) mluví o lokalitě u místa zvaného Tamlovka, které se nachází na místě dnešního parkoviště mezi ulicí Školní a 17. listopadu (viz. mapa níže.). Jak tato původní mincovna vypadala, už asi nezjistíme, neboť písemné doklady se nedochovaly.
Tato první Valdštejnova mincovna byla v provozu v letech 1626 až 1632, kdy se Valdštejn rozhodl umístit novou mincovnu již do centra města. Známe velký zájem Valdštejnův na nepřetržitém intenzivním mincování, a proto můžeme s určitostí předpokládat, že původní mincovna nebyla zbořena dříve, než by byla schopna provozu nová. Jistě bylo celé zařízení mincovny převezeno a uvedeno opět do provozu velmi rychle, aby přerušení ražby bylo co nejkratší. Stalo se tak nejspíš v druhé polovině roku 1632, neboť známe Valdštejnův dopis z 2. května toho roku, ve kterém vévoda výslovně upozorňuje, že pro mincovnu nemusí být pořizována žádná vznešená stavba a že stačí obyčejný městský dům. Za tímto účelem byly vybrány a knížecí komorou odkoupeny domy Petra Kačbala a Matouše Hylšara.
.
Raně barokní stavba z roku 1632, kdy zde byla zřízena Albrechtem z Valdštejna mincovna frýdlantského vévodství. Přestavěna kolem roku 1770, průčelí upraveno po roce 1860. Významný doklad hospodářské samostatnosti vévodství.
Na místě dnešních domů Č. 64 a 63 byla po zboření původních staveb započata výstavba nového domu "valdštejnské mincí" - nové Valdštejnovy mincovny. Dům Č. 64 byl z valné části pro mincovnu dostavěn, sousední dům Č. 63 však zůstal již nedokončen. Zavražděním Valdštejna v Chebu 25. února 1634 okamžitě ustaly veškeré stavební práce v Jičíně, proto ani mincovna nebyla zcela dokončena.
Po obsazení města byla pak císařským vojskem demolována, zařízení rozkradeno a zničeno, takže vládní komise zjišťující, co ve vévodské mincovně zbylo, již mnoho nenalezla. Mincmistr Steinmüller odevzdal komisařům pouze menší množství nezmincovaného zlata a stříbra. Z vybavení mincovny se zachovalo jen několik razidel medailí, ostatní zmizelo beze stop.
Rozestavěný dům mincovny byl, jako mnoho domů knížecí komorou ještě nezaplacených, vrácen původnímu majiteli. Budova pak měnila majitele, až dům v roce 1768 po požáru obnovili a zařídili zde hospodu. Budova byla pak okolo roku 1850 upravena do dnešní podoby. Díky těmto dvěma přestavbám není tedy již možno spolehlivě určit, co původního z knížecí mincovny zůstalo. Od posledního majitele byl dům odkoupen v roce 1962 městem a péčí OPBH byl v roce 1970 nově omítnut a zastřešen.
BÝVALÁ 2. VALDŠTEJNSKÁ MINCOVNA ČP. 64 - stav objektu v roce 2007
BÝVALÁ 2. VALDŠTEJNSKÁ MINCOVNA ČP. 64 - aktuální mapa Jičína
Na následující mapě z roku 1842 je to podle starého číslování číslo 65:
Valdštejnovo náměstí v Jičíně - rozmístění budov a jejich historie